Tour de Kralický Sněžník 2009

Mimořádně vydařený začátek října s teplotnímy rekordy až 28°C vyvolal myšlenky na realizaci jedné z dlouhodobě plánovaných šuplíkových akcí. Volba padla na dosud cyklisticky neprobádanou oblast Národní přírodní rezervace Králický Sněžník se stejnojmenným pohořím i hlavním vrcholem a dominantou v centrální části masivu Králickým Sněžníkem (1423m). Třetí nejvyšší pohoří v ČR tvoří přirozenou hranici mezi Orlickými horami od západu a Hrubým Jeseníkem z východu a i přes značnou oblibu obou sousedů byl zatím Králický Sněžník cyklisticky opomíjen. Na to zda právem čí neprávem měla odpovědět etapa naplánovaná na pátek 9.10. s hlavním cílem probádat okolí Králického Sněžníku a zjistit, kam až je možné vyjet na silničním kole.
Vzhledem k pozdnímu termínu byl původní plán etapy upraven a délka zkrácena tak, aby nepřesahovala 120km. Výchozím bodem byl zvolen Lanškroun, odkud se z nadmořské výšky 380m stoupalo přes Vyprachtice, Čenkovice a Červenovodské sedlo na Suchý vrch (995m), nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny. Bohužel do tisícimetrové výše mu schází pouze pět metrů, což mu lehce ubírá na atraktivitě. Po krátkém občerstvení se pokračovalo dlouhým sjezdem z Červenovodského sedla do Červené Vody a dále přes Králíky do Červeného Potoka, což je vstupní brána Králického Sněžníku a na celý masiv s celkem 12 tisícovkami je odtud krásný výhled. Po odbočení z hlavní silnice na Dolní Moravu se začíná souvisle stoupat až k úpatí Králického Sněžníku. Celková délka stoupání až k nejvyššímu bodu, kam lze vyjet na silničním kole činí 12km s převýšením 420m. Horská silnice vede přes Dolní Moravu, Velkou Moravu a Horní Moravu až k chatě Vilemína, kde je záchytné parkoviště a silnice končí zákazem vjezdu a závorou. Bez problému však lze dále pokračovat ještě 6 km po kvalitní lesní asfaltce až do výšky 1006m, zhruba 400 výškových metrů pod vrchol Králického Sněžníku. Nad jeskyní Tvarožné díry a Koňským hřbetem asfaltka končí a dále pokračuje pouze šotolinová cesta. Cestu zpět zpříjemnil téměř 15 km dlouhý sjezd zpět do Červeného Potoka a dále přes Horní Hedeč až do Malé Moravy.
Další část etapy ukázala jak zrádné může být plánování trasy v teple domova pomocí webových map. Z původně očekávané lesní zkratky přes Vysoký Potok do Bíle vody se ve skutečnosti zjevilo super těžké stoupání s úseky až 15% naprostou pustinou do výšky téměř 1000m, které končí u kaple Svaté trojice. Toto samostatné pohoříčko s nejvyšší horou Jeřáb (1003m), které je součástí Hanušovické vrchoviny se do cesty připletlo tak nějak omylem a stalo se nakonec nejtěžším stoupáním celé etapy. Sjezd dolů byl na hranici rizika po rozbité lesní cestě, kvalitou odpovídající stavu stoupání na Lysou Horu od nádrže Šance. Nakonec se podařilo úspěšně vyjet v Bíle Vodě na hlavní silnici a za soumraku přes poslední kopec na Heroltice do Vyprachtic a už za tmy zpět do Lanškrouna.

Trasa:
Lanškroun - Výprachtice - Čenkovice - Červenovodské sedlo - Suchý Vrch - Červená Voda - Králiky - Červený Potok - Dolní Morava - Horní Morava - Kralický Sněžník (Koňský hřbet) - Dolní Morava - Malá Morava - Vysoký Potok - Svatá Trojice - Moravský Karlov - Bílá Voda - Heroltice - Valteřice - Výprachtice - Nepomuky - Lanškroun

mapa a profil etapy (bikemap.net)
možnost exportu do formátů Google Earth File (.kml) a GPS File (.gpx)

fotogalerie k článku

Suchý vrch - výškový profil

Údaje z cyklo computeru:
Total: 110km
Čas: 6hod 23min 18sec
Průměrná rychlost: 19.3 km/hod
Převýšení: 1830m
Max. výška: 1006m
Průměrné stoupání: 4%
Maximální stoupání: 15%