 V pořadí třetí etapa startuje opět v Söldenu a zavede nás jižním směrem k italským hranicím na jeden z monumentů Ötztalských Alp, slavný průsmyk Timmelsjoch (2509 m). |  Vysokohorský průsmyk Timmelsjoch / Passo del Rombo je nejvyšší hraniční přechod mezi Rakouskem a Itálií. Vzhledem k blízkosti lépe dostupného Brennerského průsmyku (1374 m) je však pro tranzitní dopravu mezi oběmi zeměmi využíván minimálně a slouží hlavně jako vyhledávaná turistická atrakce. |  Náročnější dobyvatelé horských štítů si mohou výjezd na Timmelsjoch prodloužit z obce Oetz (812 m) u sjezdu z dálnice A12. Stoupání se odtud pozvolna táhne celým Ötztalským údolím až na vrchol Timmelsjoch v celkové délce 54 km s převýšením 1697 m. |
 Úvodních 30 kilometrů z Oetzu do Söldenu má však minimální převýšení a kontinuálnost stoupání přerušuje i řada menších sjezdů. Ideálním výchozím bodem pro výjezd na Timmelsjoch je tedy až Sölden. |  Délka stoupání ze Söldenu na vrchol Timmelsjoch (2509 m) číní 24 km s převýšením 1142 m. Samotná Timmelsjoch Hochalpenstrasse však začíná až mezi horskými středisky Obergurgl a Hochgurgl 13 km nad Söldenem. |  Mýtnice Hochgurgl (2171 m) pro osobní automobily a motocykly. Pro nákladní dopravu a přívěsy je Timmelsjoch vzhledem ke své nadmořské výšce a náročnosti stoupání trvale uzavřen. |
 Projekt na výstavbu silnice přes Timmelsjoch z rakouské strany byl dokončen po skončení druhé světové války. Stavební práce probíhaly v letech 1955 až 1959. Dne 7. července 1959 byla 12 km dlouhá Timmelsjoch Hochalpenstrasse konečně otevřena pro veřejnost. |  Historie jižní strany z Itálie je mnohem pohnutější. Výstavba vojenské silnice byla v rámci četných strategických plánu zahájena již v roce 1930 za vlády Benita Mussoliniho. Po schůzce Hitlera s Mussolinim u Brenneru v roce 1939 byly však stavební práce ukončeny.
|  K dosažení vrcholu zbývalo před pozastavením prací několik posledních kilometrů silnice a dokončení 700 metrů dlouhého tunelu. V následujících letech se však provizorní tunel částečně zhroutil a tak až do roku 1960 sloužila původní vojenská cesta pouze pro lesnické účely. |
 Stavební práce byly italskými úřady znovu obnoveny až v polovině roku 1960. Po dalších 8 letech byla nakonec necelý měsíc po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, dne 15. září 1968 jižní strana oficiálně otevřena. Timmelsjoch, jehož historie spadá až do první poloviny 13. století se tak tranzitní zpevněné silnice dočkal až koncem 70. let 20. století.
|  Nutno však dodat, že stavitelé na jižní straně měli prácí o mnoho složitější. Bylo nutné zdolat mnohem větší převýšení, na trase vybudovát několik tunelů a místy doslova vysekat silnici do strmých skal. Díky tomu je však dnes stoupání z italské strany považováno za jedno z nejpůsobivějších v celých Alpách. |  Ve srovnání s jižní stranou, která se svým začleněním do okolní krajiny právem řadí k nejobdivuhodnějším alspkým stoupáním působí rakouská Timmelsjoch Hochalpenstrasse celkem fádním dojmem. Charakter stoupání si nese zřetelný rukopis rakouské stavitelské školy vysokohorských silnic, která se od té italské v mnoha směrech odlišuje. |